Praha - Řím - TAIPEI - Auckland

Let

        V 9:30 začal náš den D - odletový den. Trochu nás zdrželo čekání na Luigiho, takže na letišti se šířila lehká nervozita mezi vyprovázejícími, ale nakonec jsme vše zvládli jen s lehkým zpožděním, takže Luíku díky za odvoz :). Na letišti jsme představili matky :), následovalo rozloučení s focením hlavních protagonistů a pak už jen fronta na rentgen a neustávající mávání rodinám.

       Rentgen bez problémů, nástup do letadla taky (dokonce jsme seděli vedle sebe). Pak následovala opakující se scéna : "žvejka", let do Říma, přesun z letadla na Rentgen, nejdražší jídlo ever (megahnus za 310 kč), cígo (v úžasné kuřácké místnosti, kde ani nepotřebujete cigaretu, protože jenom nasávání vzduchu dá za celou krabičku), nástup do letadla do Dilí, "žvejka", úmorný let asi 7 hodin + 2x jídlo "zdáčo", přesun z letadla na rentgen, cígo (v úžasné kuřácké kleci, kde už se dalo trochu dýchat), nástup do letadla, "žvejka", let na Taiwan, výstup a pak už jen totální vyčerpání. Z letiště jsme podle plánu vyrazili MRT (kombinace metra a nadzemky) směr Neihu, kde nás vyzvedli Ben a Ying-Shuan.

Taipei

        Druhý den jsme vyrazili do staré rodinné vily. Trochu nás překvapilo, že nás vzali celkem mimo centrum, ale po absolvování jízdy v taxi a vlaku jsme dorazili na místo. Komplex s vilou se tak nějak celý ještě rekonstruoval, takže o nějaké mega kráse se mluvit nedalo, ale i tak jsme zkoukli celkem pěkné zahrádky, rybníček a několik architektonických prvků, typických pro čínskou kulturu. Poté následoval opět na náš vkus trochu dlouhý přesun na místní market. Ještě předtím jsme se zastavili na kafe, a protože už jsme si říkali, že bychom se vzhledem k výběru míst našimi průvodci, možná vydali do města na vlastní pěst, následovalo rozdělení skupiny.

        Naše kroky se nejprve vydali do místního parku, kde měla být výstava kytiček. To se ovšem taky nepovedlo, protože park obsahoval pouze kolotoče a další podobné zábavy, takže jsme se nakonec rozhodli pro ochutnávku místní kuchyně. První jídlo proto bylo z Bangkoku :). Polévka s nudlemi a rybími koulemi byla znamenitá. Už s aspoň trochu plnějšími bříšky jsme navštívili Konfuciánský chrám a to bylo konečně něco pro nás. Nádherné barevné stavby se spoustou zdobení - prostě typická asijská kultura. Navíc byla už tma, takže jsme vše absolvovali téměř sami a i na fotky došlo :). Poté jsme ještě prošli další chrám vedle, neméně krásný a pak už zamířili na noční market.

        Co se druhů a chutí jídel týče, jsou Taiwanci opravdu mistři - dokážou dát dohromady téměř vše. Ochutnali jsme místní "snikrsku", kterou nám asi hodinu doporučoval kolemjdoucí Taiwanec. Nemohli jsme se rozhodnout, jestli nám to chutná nebo ne, ale po snědení celého pokrmu jsme se rozhodli, že spíš ne :) - a teď informace, které jsme se dozvěděli později. Název: Pig's blood cake (koláč z prasečí krve), obsah: prasečí krev, rýže, sojovka, koriandr a je to posypáno rozdrcenými oříšky - mňam mňam :). Po snědení této delikatesy jsme se stále nemohli rozhodnout, co si dát dál, až jsme si nakonec dali každý jiný druh takového polévko-jídla. Uvnitř se nacházelo spoustu dobrůtek - rybí játra, asi 3 druhy houbiček, nudle, tofu (brrrrrrrrr!), rybí koule, krevetky, zelí, vajíčko a k tomu ještě pití a zmrzlina zdarma. To vše za 95 kč - no nekup to!.

                                                                               Ilustrační foto

        Konečně napapkaní jsme se doploužili k MRT, dojeli na Neihu a po paměti se vydali k našemu přechodnému bydlišti, ale ouha, můj jinak skvělý orientační smysl selhal. Asi 20 minut jsme bloudili a pak se rozhodli zavolat pro radu Benovi. A ouha podruhé - selhal i můj mobil. To už Lucie začínala mít trošku strach. Naštěstí jsme u jednoho s paneláků uviděli skupinku čínských turistů, kteří Benovi zavolali a ten si pro nás přišel. Konec dobrý - všechno dobré.

2. den v Taipei

        Po vydatném spánku asi do 12 hodin jsme se vydali pohlédnout na šestou nejvyšší budovu světa Taipei 101. Zespodu ani nemáte šanci dohlédnout na vrchol a zdálky je to úchvatná stavba. Nicméně nakonec jsme se rozhodli nejet výtahem nahoru, protože fronta byla vražedná. 

        Od megamrakodrapu jsme pěšmo pokračovali v celkem slušném parnu opět do centra na návštěvu o dost většího nočního marketu a tady už jsme si konečně užívali opravdu velké rozmanitosti pokrmů. Předchozí návštěva trhů proti tomu působila jako malinký vietnamský obchůdek. Postupně jsme ochutnali slanou palačinku s koriandrem, velké mušle naplněné dobrůtkami z moře, kornoutek sushi (dokonce s kaviárem), grilovanou nasekanou oliheň (ta byla supeeeer), bubble tea po taiwansku (fakt mega hnusnej pokrm - čaj, sladký sirup, slané fazole, led a tapiokové kuličky bez chuti), vepřová klobása (pomazaná sladkým kořením a k tomu jsme zakusovali čerstvý česnek) a nakonec koriandrový závin. Pak jsme usoudili, že už máme dost a jeli v předstihu domů, kam jsme naštěstí už trefili :).

3. den v Taipei

        Vstali jsme velmi brzy (cca v 9:30 :)) a vzhledem k tomu, že nás čekal výšlap na kopec za městem, jsme museli vše stihnout tak, abychom se večer dostali na letiště včas. Tentokrát ovšem za účasti našich hostitelů. Trochu komplikovaná cesta taxi, vlak, taxi nás dostala do oblasti nedaleko města Keelung (severo-východ ostrova) a tam jsme se vydali po dlouhatánských schodech na vrchol hory Teapot. Teklo z nás jak z volů, ale nakonec to netrvalo déle než 2 hodiny (s krátkými přestávkami, kvůli Benovi) a stanuli jsme na vrcholku s úchvatným výhledem do okolí. Pokochali jsme se a došli stejnou cestou až k malinké restauraci, kde jsme si dali skvělou smaženou rýži se zeleninou a k tomu vařené zelí. Ještě trošku jsme se procházeli vesničkou a poté vyrazili zpět do doupěte. Zabalení, rozlučka a mytí bot - vše v časovém plánu a pak hurááá na letiště.

        Celkově musíme uznat, že Taiwanci jsou velmi ochotní a milí lidé (několikrát se sami zeptali, jestli nepotřebujeme pomoct). Pro milovníky kultury Taipei není nejvhodnější město (pár památek tu je, ale v porovnání s Evropou nic extra). Jídel je tu tolik druhů a tolik rozmanitých chutí, že si zde snad každý přijde na své. Někdy je problém se zorientovat, protože spoustu nápisů není napsáno anglicky, ale pouze čínsky. Co se týče peněz, je vše o něco levnější než u nás - 1TWD = cca 0,75 Kč (jídlo koupíte průměrně za 100 TWD). Taiwanci jsou velmi hrdí lidé a obecně nemají rádi, když řeknete, že v Číně je něco lepší, atp.

China Airlines po druhé

        Na letišti proběhlo vše v pořádku a tak jsme bez problémů vyrazili směr náš vysněný cíl - Nový Zéland. V mezipřistání v Brisbane jsme trochu znervózněli, když nám při nástupu do letadla oznámili, že má let zpoždění a po následném čekání pro nás přišla letuška, že už se čeká pouze na nás :). Po příletu do Aucklandu už jsme začínali cítit lehkou nervozitu. Při pasové kontrole mi chlapík vesele řekl: "Take it easy Martin and enjoy NZ", asi jsem vypadal v nervu. Můj průchod emigračním proběhl tak hladce, až jsem skoro nemohl uvěřit, že už je to vše. Lucce zkontrolovali boty (jestli na nich nepašuje kytky nebo tak) a to bylo taky vše - ízy pízy.

Napsal: Ajax