Víza a shánění práce

Uplynulo pár týdnů a my už jsme rádi, že je máme za sebou!

        Náplň dalších dvou týdnů, co jsme strávili v Long Bay, kromě sledování seriálů, jsme zpestřili výletem do centra Aucklandu, na tamní vyhlídku One Tree Hill, procházkou v Long Bay Regional park a koupáním v moři.

    One Tree Hill                                          

                        Auckland

               Procházka v Long Bay Regional parku       Výlet na Muriwai Beach

        Koupili jsme autíčko Nisan Serena z roku 1994. Byli jsme dost nadšení, za tu cenu - 3300 NZD bylo auto v dobrém stavu + byla tam veškerá campingová výbava. Fotku auta vložíme do příštího příspěvku.

        Dne 2.března, kdy se žádalo o víza, jsme byli v 10:00 hodin maximálně připraveni spolu s Lukášem a Honzou, kteří měli žádost vyplnit souběžně s námi, a kdo by se dostal nejdřív placení, ten by vyhrál! Server imigračního byl úplně přehlcen, tak klukům nenabíhala ani úvodní stránka, ale Martin žádost vyplnil s přehledem do 2 minut. Tímto ale chceme moc poděkovat Honzovi a Lukášovi za spoluúčast a snahu!!! :)

        Dva dny po vízech jsme vyrazili pryč z Aucklandu. Měli jsme v plánu jet do města Tauranga a Te Puke poptat se na práci a v pondělí se vrátit do Aucklandu, kde musel Martin podstoupit druhý krok v procesu žádosti o víza - prohlídku u lékaře + rentgen hrudníku. Vyjeli jsme pozdě večer a nějak jsme si neuvědomili, že Tauranga je asi 230 km daleko,že bychom strávili dost času v autě a moc by se nám to finančně nevyplatilo. Rozhodli jsme se teda, že pojedeme do free kempu za Aucklandem a to do vesničky Kaiaua a tam zkusíme rybařit. Rybaření se nám nevedlo, místo návnady jsme měli pouze třpytku, která se mě zasekla mezi kameny a už jsme jí nevylovili a Martinovi se stále zašmodrchával vlasec :D  Příště musíme zkusit jako návnadu malou rybku, na kterou máme větší šanci ulovit rybu snapper (chňapal). Tak jsme si alespoň dali chňapala v místním Fish and Chips, kde nám to docela chutnalo.

                               solární sprcha

        V pondělí po návratu do Aucklandu šel Martin navštívit lékaře. Celková prohlídka, která zahrnovala krevní testy a test moči + X Ray hrudníku trvala asi 2 hodiny. Pak jsme nakoupili jídlo a další potřebné věci a jeli jsme vstříc dobrodružství směr Tauranga. 

        V Tauranze jsme objeli několik baliček i sadů a všude nám bylo sděleno, že mají tisíc tun žádostí od backpackerů a jelikož ještě ani sezona trhání kiwi nezačala, máme přijet až za týden a poptat se, jestli by pro nás nebyla nějaká práce. Sezona kiwi začíná až koncem března nebo začátkem dubna. Na ten popud jsme se rozhodli, že si uděláme zatím výlet do města Rotorua. Naivně jsme si mysleli, že budou nějaké ty termální prameny a jezírka zadarmo, bohužel tomu nebylo tak. Jezdili jsme sem ta tam, až jsme zastavili v areálu Wai-O-Tapu a zaplatili 33 dolarů, abychom se mohli kochat touto přírodní krásou. Bylo to moc pěkný, ale i tak jsme byli docela zklamaní, že z toho Zéland akorát rejžuje prachy, nepřipadalo nám, že by ta částka byla relevantní. Ale toť sujbektivní názor. 

                                                          bahnité termální jezírko

                                Wai-O-Tapu 

        Taky jsme začali být rozmrzelí z toho, že už jsme utratili dost peněz, Martin stále nemá potvrzené víza, máme mobil a noťas, které mají v pr... baterku, žádné extra krásy jsme za tuto dobu, co jsme na Zélandu ani neviděli a ještě k tomu nás začalo štvát naše auto. Auto si to skvěle drandí z kopce, ale do většího kopce jedeme občas i rychlostí 20 km/hod a když už nás i policie zastavila a ptali se, jestli nemáme rozbitý auto, když jedem tak pomalu a maximální rychlost je tam 100km/hod, a že bychom měli občas zastavit a pustit tu sáhodlouhou frontu aut za s sebou, uvědomili jsme si, že koupě tohohle auta asi nebyla ta nejlepší volba. Má to dost slabej motor - dvoulitr a na van je to opravdu málo a vůbec netáhne. 

        Nicméně, rozhodli jsme se, že na práci v Plenty of Bay (Tauranga, Te Puke atd.) čekat nebudeme a že se vydáme do Hawke´s Bay. Krajina už byla o hodně hezčí, všude samé lesnaté kopce, říčky a až na tu pomalou rychlost do kopců jsme si to užívali. 

        Včera jsme dorazili do Napier, do free kempu na pláži, seznámili se s manželským párem a holčinou z Kanady, kteří nám poradili, kde zkusit najít práci. Dnes jsme se poptali na práci v agentuře, kde jsme dostali kontakt na jednu firmu, kde máme sraz zítra ráno ohledně práce sbírání jablek. Taky jsme zjistili, že má Martin konečně víza APPROVED, takže zítra jde zařizovat banku a IRD! 

Tímto se s vámi loučíme a příště napíšeme konečně něco o práci!